Nová vyhláška má zdevastovat fotovoltaiku u nás

Vládní návrh novely zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE schválen
17.3.2010
Evropská fotovoltaická asociace se připojila k protestu proti nové vyhlášce
30.3.2010
Vládní návrh novely zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE schválen
17.3.2010
Evropská fotovoltaická asociace se připojila k protestu proti nové vyhlášce
30.3.2010

2010-03-24Kritéria novely vyhlášky jsou zcela nesmyslná

Zdroj: Česká průmyslová fotovoltaická asociace, www.czepho.cz

Praha, 24. března 2010 – Novela vyhlášky, která byla počátkem týdne prezentována zástupcem Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), by naprosto drastickým způsobem ovlivnila vývoj fotovoltaiky v České republice. Vyhláška totiž vyžaduje používání solárních panelů s minimální účinností 22 procent. Ty se však v podmínkách České republiky nedají použít a proto také nejsou na trhu běžně k dispozici. Ve svém důsledku tak vyhláška povede ke zrušení větších projektů a zmaření řady již rozpracovaných investic, přičemž takto vzniklé škody mohou dosáhnout až desítek miliard korun. Argumenty uvedené při zdůvodnění této vyhlášky jsou tak nejen v naprostém rozporu s realitou, novela ale nemá ani oporu v českém a evropském zákonodárství.

„Novela nově zavádí povinnost využívat ve fotovoltaických projektech solární panely s min účinností 22 procent. Toto kritérium je nesplnitelné a je výsledkem buď naprosté neznalosti problematiky, nebo snahy zlikvidovat solární energetiku u nás. Nevím, která varianta je horší,“ komentuje návrh Jaromír Řehák, předseda CZEPHO. Tato povinnost se má týkat všech projektů nad 20kWp, které nezískají stavební povolení do konce letošního dubna. V důsledku vyhlášky proto dojde k okamžitému zrušení všech větších rozpracovaných projektů a zmaření investic. „To je zcela jednoznačný hazard se státními prostředky, neboť firmy mají podle současných odhadů pro své rozeběhnuté projekty objednané technologie v celkovém objemu přes 10 miliard. Pokud firmy nebudou moci své investice dokončit, bude jistě chtít své investice od státu zpět,“ dodává Řehák.

Podle zástupce MPO jsou technologie vyhovující kritériu minimální 22 procentní účinnosti u nás cenově i technicky dostupné. Toto tvrzení však odporuje realitě nejen podle CZEPHO, ale například i průzkumu odborného magazínu Photon International publikovaného v únoru 2010. Ten byl realizován na 3000 modelech solárních panelů předních světových výrobců a vyplývá z něj, že účinnost naprosté většiny z nich se pohybuje mezi 12 a 14 procent. Rovněž podle Antonína Fejfara z Fyzikálního ústavu AV ČR sice zmíněné technologie s účinností vyšší než 22 procent opravdu existují, vůbec však nejsou vhodné pro použití v Česku. „Díky podmínkám jejich provozu se hodí do pouštních oblastí, jejich instalace fungují například v Nevadě či Arizoně,“ uvádí Fejfar.

Zařazení požadavku na účinnost panelů je nejen zcela absurdní, ale podle advokátní kanceláře Šikola je zároveň v rozporu s legislativou. Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, k jehož provedení je vyhláška č. 150/2001 Sb. vydávána, je totiž zaměřen na hospodárné využití pouze primárních zdrojů energie – aby nedocházelo k jejich plýtvání. Dále povinná minimální účinnost panelů nevyplývá ani z žádného požadavku Evropské unie na použití nejlepší dostupné technologie (BAT – Best Available Technologies). To znamená, že rovněž tato povinnost není ve vztahu k fotovoltaice podložena zákonem. Novela jde naopak proti evropským pravidlům jednotného vnitřního trhu a hospodářské soutěže, neboť znemožní naprosté většině výrobců z EU jejich přístup na český trh. V neposlední řadě je vyhláška v rozporu s povinností zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou rovné podmínky pro připojení zařízení k přenosové soustavě, neboť novela naprosto diskriminuje jeden zdroj elektřiny stanovením nesplnitelných technických požadavků.

Účinnost panelů ani není kritériem pro určení nejlepší dostupné technologie, neboť nespaluje žádná těžená paliva. „Sluneční záření je nevyčerpatelný zdroj, který navíc nijak nezatěžuje životní prostředí při těžbě a spalování,“ komentuje Řehák. U slunečních elektráren jsou přítomny všechny pozitivní aspekty čistého zdroje energie, jakým je například rychlá energetická návratnost. Zároveň se zátěž pro životní prostředí u fotovoltaických elektráren rovná nule, a to jak během výroby panelů, tak během dlouhého období produkce elektřiny a nakonec i při likvidaci, kterou je kompletní recyklace. „Z dostupných údajů vyplývá, že požadované solární panely nejsou nikde na světě běžně k dispozici a cílem předních světových výrobců ani není takové panely vyrábět,“ uzavírá Řehák.