Německá lekce energetické svobody

2013-11-22 – České domácnosti i podniky se potýkají s vysokými poplatky za přivedení elektřiny. Německá města nabízejí cestu, jak lze revolučně proměnit energetiku. Vedle trvalého růstu obnovitelných zdrojů zde přibyl další trend proměny energetiky: zájem o veřejnou k

Zdroj: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/martin-sedlak.php?itemid=21678

Hanzovní velkoměsto usiluje o energetickou nezávislost
Dobrý příkladem je Hamburg, kde koncem září přes 51 procent obyvatel v referendu podpořilo zpětný odkup elektrárenských, plynárenských a teplárenských sítí. Hamburg tak učinil první krok k získání 100% kontroly nad městskou energetikou.
Kritici přesto varují před vysokou cenou za energetické rozvody, ale iniciativa „Náš Hamburg – naše síť“ si stojí za svým. Podle odhodlaných zastánců inovativního plánu může město převzít kontrolu nad energetickou infrastrukturou s koncem dnes udělených koncesí velkým elektrárenským společnostem. Investici pro odkup v 90. letech privatizovaných sítí pak město zaplatí z jejich provozu – ovšem vybrané částky za distribuční poplatky zůstanou ve městě a neodtečou na konta nadnárodních společností. Energetické sítě dnes v Hamburgu provozují dvě společnosti: Vattenfall a E.ON, které ročně vyberou na distribuci 450 milionů eur. Budou-li rozvodné sítě v rukou města, může jít cena dolů.

Veřejný zájem narušuje zaběhlé energetické monopoly
Trend přebírání energetických sítí není v Německu ojedinělý. Své vlastní sítě provozuje dnes 170 obcí. Během minulého víkendu hlasovali o své energetické nezávislosti také Berlíňané. K uskutečnění plánu bohužel chybělo pouhých 0,9 procenta hlasů, ale dá se předpokládat, že o změnu poměrů na tamním energetickém trhu budou Berlíňané usilovat i nadále.
Obyvatelé Hamburgu a Berlína svou aktivitou dohánějí to, co například Mnichov díky zachování městské koncepce energetiky buduje již několik let. Právě Mnichov předpokládá, že do roku 2015 pokryje 80 procent spotřeby energie z „obnovitelné“ elektřiny. V Mnichově díky vlastním větrným a solárním parkům, pokrývají momentálně obnovitelné zdroje okolo 37 procent spotřeby a město se objevuje v první desítce technologicky nejprogresivnějších měst světa.

Za snahami místních iniciativ o proměnu vlastnictví energetických sítí stojí snaha o větší kontrolu účtů, ale také právě úsilí o širší zastoupení elektřiny nebo tepla z šetrných zdrojů. Vettenfall či E.ON tak s dominantní flotilou uhelných a atomových elektráren přestávají vyhovovat dnešní německé společnosti usilující o soběstačnost. Polovinu obnovitelných zdrojů v Německu totiž vlastní domácnosti, zemědělci a města. Proměna německé energetiky tak tlačí vývoj nejen k vyššímu zastoupení zdrojů v rukou veřejnosti, ale také ke kontrole sítí a nákladů, které si monopolní společnosti v distribuci energie účtují.

Prosazení městské koncepce energetiky může zvýšit nejen investice do čistých zdrojů energie, ale také podpořit snižování spotřeby. Veřejné energetické společnosti nebudou již primárně motivovány ziskem, ale poskytováním výhod uživatelům: menšími účty a snížením znečištění ovzduší a krajiny.

Výzva pro drahé Česko
Trend u našich sousedů by měl sloužit jako inspirace pro novou českou vládu. Zkrocení poplatků za distribuci elektřiny se může stát podstatou proměny v poskytování energetických služeb na českém trhu. Ve srovnání Evropské unie totiž platí české domácnosti jedny z nevyšších poplatků za užívání distribuční elektrické sítě. Platby za přivedení elektřiny se v Česku pohybují nad 35 procenty ročních výdajů domácnosti s běžnou spotřebou energií. Vysoké částky za distribuci energie platí však i český průmysl, což se opět projevuje v celkovém měřítku nižší konkurenceschopností na evropském trhu.

S očekávaným vývojem chytrých sítí lze čekat, že se i český trh vydá cestou energetické soběstačnosti. Ve chvíli, kdy budou výdaje pro domácnosti i podniky za poplatky na distribuci neúnosné a současný regulátor trhu nebude schopen zajistit optimální náklady na provoz sítě, nabízí se pro Česko cesta směřující k silnějšímu zastoupení místních a veřejných energetických společností.

(text je nekrácenou verzí komentáře uveřejněného v Lidových novinách)