Obec Chrást
16.9.2010
Kostelec nad Orlicí – Kozodry
10.10.20102010-09-30 – Firmám zdraží proud reálně o pětinu. Významnou roli v boomu fotovoltaiky hraje státem ovládaná společnost ČEZ.
Zdroj: ekonom.ihned.cz, Datum: 30.9.2010, celý článek si přečtěte zde
Letos nejspíš konečně předeženeme Německo. Ale žádná oslava se konat nebude. Západní sousedy nepřekonáme ve výkonu ekonomiky, průměrných platech či snad žebříčku nejlepších světových fotbalových mužstev. Zabodujeme jen ve výkonu nově připojených solárních elektráren přepočtených na hlavu. Místo oslav tak tuzemské podniky mohou chystat smuteční hostinu. Už zhruba dva roky platí za elektřinu více než v sousedním Německu. A od počátku roku se kvůli novému rekordu problém ještě zhorší. Zhruba tak o pětinu. Na konkrétnější číslo je zatím brzo. Záležet bude na tom, kolik fotovoltaických elektráren se skutečně stihne připojit do konce roku. Ti, kteří to stihnou, si zajistí štědré příspěvky na zelenou elektřinu, jež zaplatí ze svých kapes ve finále odběratelé. Ročně půjde zhruba o 20 miliard korun.
Jako čtyři bloky Temelína
Kdyby vyšel nejčernější – a je nutné podotknout, že i krajně nerealistický – scénář, do konce roku by byly v Česku instalovány sluneční elektrárny o kapacitě zhruba 3700 megawattů. To by odpovídalo okamžitému výkonů téměř čtyř temelínských bloků! »V současné době jsou podepsány smlouvy na připojení výkonu zhruba 3000 megawattů,« potvrdil minulý týden na konferenci pořádané Institutem pro veřejnou diskusi a týdeníkem Ekonom Petr Zeman ze společnosti ČEPS. Naštěstí jde o číslo, které se jen těžko zcela naplní. S menšími čísly pracoval i polostátní energetický gigant ČEZ, když mluvil o zdražení elektřiny až o 30 procent pro firmy a osmnáct procent pro domácnosti. Počítal s letos nainstalovaným výkonem zhruba 2000 megawattů. Nižší čísla předkládá úřad, který má v popisu práce sledovat výrobu elektřiny. Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, odhadl možné zdražení pro podniky zhruba o 20 procent, pro domácnosti mezi dvanácti až čtrnácti procenty. Jeho čísla vycházejí z toho, že se letos zprovozní 1400 až 1500 megawattů slunečních panelů. A najdou se i optimisté. »Podle našich výpočtů se cena elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů projeví sedmi až osmi procenty,« tvrdí František Smolka z České fotovoltaické průmyslové asociace, která sdružuje některé firmy podnikající v oboru.
Miliardy od firem
Celková výše příspěvku na obnovitelné zdroje se pro příští rok v každém případě bude pohybovat mezi deseti až 50 miliardami korun. Reálně lze počítat se sumou přes 20 miliard. Zhruba dvě třetiny této částky budou muset zaplatit (a do svých nákladů si započítat) tuzemské firmy, které spotřebovávají dvě třetiny české elektřiny. »Zvyšování vstupů prodražuje výrobu a to stěžuje konkurenceschopnost firem na zahraničních trzích,« netají obavy o budoucnost českých firem Pavlína Balážová z Těšínských papíren. »Elektrická energie je pro nás jedinou „domácí“ surovinou a stávající úprava vede k tomu, že tuzemští spotřebitelé včetně firem zaplatí mnohem více než naši zahraniční konkurenti, ke kterým v ČR vyrobenou energii vyvezeme,« přidává se Miroslav Kulík ze Spolany Neratovice. »Z dlouhodobého hlediska jsme zařadili další rychlostní stupeň, jak utlumovat průmysl, který živí celou českou ekonomiku,« uzavírá dopady solárního boomu na podniky Jan Rafaj, generální ředitel společnosti ArcelorMittal Energy.
Kdo hledá, najde ČEZ
Podstatnou dvojjedinou roli ve výrazném nárůstu cen elektřiny hraje státem ovládaná energetická společnost ČEZ. Na vyrobeném proudu má obrovské marže a navíc se jako investor sama podílí na tuzemském slunečním »velkém třesku«. Samotná výroba elektřiny je u nás velmi levná. Marže u provozního zisku ČEZ se už roky spolehlivě pohybuje kolem 50 procent. Český polostátní gigant tedy v podstatě vyrábí energii za »české ceny«, na burze ji ovšem prodává za německé. Firmě je ale těžko co vyčítat, snad kromě její licoměrnosti. Celkem přirozeně využívá výhod, které jí přinesl liberalizovaný trh s energiemi (možnost prodávat za »evropské« ceny na burze). Ve finále je ale jediným tuzemským podnikem, který vydělává na nižších výrobních cenách energie v Česku. Majoritní vlastník ČEZ, tedy stát, nad tím jenom krčí rameny. Příjmy z dividend se mu hodí do rozpočtu.
ČEZ, solární trojka
Společnost ČEZ navíc už nakoupila solární projekty s celkovou kapacitou přes 125 megawattů za deset miliard korun. K prvnímu září tak ovládala výrobu asi šestiny energie ze slunce. ČEZ se tak propracoval už na třetí místo v pořadí investorů. Možná zamíří i výše. Na letošní valné hromadě na konci června údajně zaznělo, že rozpracované projekty společnosti ve sluneční energetice dosahovaly hodnoty 25 miliard korun. Zdá se ale, že firma od té doby změnila strategii a zaměřila se místo na rozvoj vlastních projektů na nákup už hotových nebo připravených elektráren. Dosavadní nákupy také možná jsou jenom ochutnávkou toho, co přijde v budoucnu. »V současné době se nepotkává na trhu nabídka s poptávkou, nabízené ceny jsou příliš vysoké, pohybují se i kolem sto milionů za megawatt,« řekl Ekonomu nejmenovaný zdroj z jedné velké finanční společnosti. Realistická cena, při které se obchody začnou skutečně hýbat, je podle něho o necelých 20 milionů nižší.
Anonymní firmy, konkrétní zisky
Ke komu vedle akcionářů společnosti ČEZ solární peníze tečou, je téměř nemožné zjistit. Hlavně pokud jde o konkrétní jména jednotlivých investorů. Většina velkých hráčů má zcela neprůhlednou majetkovou strukturu. Rekordní elektrárnu o špičkovém výkonu 35 megawattů a rozloze více než stovky fotbalových hřišť spustila v létě ve Vepřeku u Mělníka společnost FVE Czech Novum. Ta patří firmě Decci, jejíž majitele není možné dohledat, protože má akcie na majitele. Dalšího velkého hráče, Energy 21, ovládá na Kypru registrovaná investiční skupina Natland Group. Ani ta není příliš sdílná, alespoň co se jejích fotovoltaických aktivit týče. »Vedení firmy nepokládá za prioritu tyto informace komunikovat,« odpověděla mluvčí skupiny Hospodářským novinám na otázku, kolik zdrojů firma provozuje a kolik za solární elektrárny utratila. Z větší části se na českých polích osázených solárními panely realizuje zahraniční kapitál. »Obávám se, že my jako čeští investoři jsme v menšině,« posteskl si v soukromí nejmenovaný zaměstnanec jedné české finanční společnosti, která v solární energetice podniká. Jeho slova ostatně potvrzují i montážní firmy. Velkou roli ve fotovoltaickém dramatu hrají investiční fondy za Západu, ale údajně také čínský kapitál.
Obrana je jen minimální
Je vůbec možné ubránit se vysokým cenám proudu? Prostor je jen omezený. Některé podniky uvažují o vlastní elektřině ze slunce. Například České dráhy si budou muset příští rok kvůli dražší elektřině připlatit zhruba 200 až 300 milionů. »Nechali jsme si zpracovat studii proveditelnosti umístění fotovoltaických článků na svých střechách a na jejím základě bylo rozhodnuto o možném pilotním projektu instalace malé fotovoltaické elektrárny s výkonem 30 kilowattů na Odstavném nádraží Jih v Praze,« uvedl mluvčí Radek Joklík. Problém s podobnými projekty je ale jasný: vyrobené energie je málo. »Naše výroba klasickým způsobem je nesrovnatelně vyšší, než kolik by bylo možné vyrobit přes fotovoltaiku,« říká Jan Rafaj z ArcelorMittal Energy, která pro mateřskou firmu produkuje elektřinu z odpadních plynů. Navíc firmy na pořádnou reakci neměly čas. Distribuční společnosti přestaly od února šmahem vydávat souhlas se stavbou nových výroben elektřiny ze slunce. A tak se dokonce i malí živnostníci a majitelé rodinných domků, pro které by panely znamenaly nejen pokrytí části nákladů, ale i vedlejší zisk, mohli od ČEZ nebo E.ON dozvědět, že jejich pár čtverečních metrů panelů by vážně ohrožovalo rozvodnou síť. Přitom tyto společnosti vydaly loni a na začátku roku souhlasná stanoviska k připojení 8000 megawattů fotovoltaických elektráren, tedy osmi temelínských bloků! Až postupně se tyto předběžné rezervace »pročistily« na současných 3000 megawattů.
Šetřit se vyplatí. I když…
Další možností, jak ušetřit na elektřině, jsou výběrová řízení na dodavatele. Ta mohou cenu silové elektřiny srazit v některých případech až o 20 procent. »Nám se podařilo snížit dopad zvyšování cen, a to tendrem na dodávky silové elektřiny,« říká Lukáš Hora z řetězce Albert, u kterého se fotovoltaický boom projeví nárůstem nákladů o desítky milionů. Další možností jsou dlouhodobě propagované energetické úspory. Česko dosud je – co se energetické náročnosti provozů týče – nad průměrem EU. I u nás lze použít metodu Energy Performance Contracting (EPC), při které úspory provede pro zadavatele na své náklady jiná firma. Splátky pak běží několik let. »Dodnes nás firmy vyhazovaly, když jsme jim řekli, že návratnost investic do úspor energie bude deset let,« řekl Karel Srdečný ze společnosti Ekowatt, která provádí energetické audity a návrhy úspor. To se zřejmě změní. Vzhledem k tomu, že vysokými částkami na fotovoltaiku bychom měli přispívat dalších 20 let, nemusí se podobný časový horizont jevit až tak vzdálený. Omezení spotřeby podniků bude mít ale jiné nepříjemné důsledky. Poplatek na obnovitelné zdroje se rozpočítává na veškerou elektřinu skutečně spotřebovanou v Česku. Snížení spotřeby u podniků tedy znamená zvýšení platby od domácností. Lednový nárůst ceny kvůli letos vzniklým »solárkům« tedy nemusí být poslední.
Matouš Lázňovský
Martin Krejčí
České firmy platí už nyní za elektřinu víc než německé podniky. A bude ještě hůř.
20 miliard korun příští rok zřejmě zaplatíme na obnovitelné zdroje.
Kdo ze solárního boomu těží, lze těžko dohledat. Firmy mají anonymní akcie na majitele.